4. června – 3. srpna 2008

Evropská města v grafice
od 15. do 19. století

Výstava byla připravena ze sbírek Muzea architektury ve Vratislavi. Jejím tématem jsou grafická vyobrazení evropských měst. Toto téma se objevilo v grafice na konci 15. století v době, kdy se tento mladý obor výtvarného umění dočkal nebývalého rozvoje. Rozvoj knihtisku a s tím související rozšíření knih přispělo k rozvoji ilustrací. Nejprve k tomu sloužila technika dřevorytu, následně mědirytiny, akvatinty a v 19. století i ocelorytiny a litografie. V luxusních vydáních jsou grafiky kolorovány.

V 15. století se v Itálii zrodil humanismus. Šířil se do ostatních částí Evropy a přispíval k objevování blízkých i vzdálenějších částí světa. Vznikaly stále přesnější a hlubší popisy světa a to i ve formě ilustrací, map a panoramatických pohledů, začleněných do kronik a atlasů nebo vydávaných jako samostatné grafické listy. Panoramatické pohledy měly na jedné straně představit co nejtypičtější vzhled zobrazovaného města, na straně druhé takové vyobrazení přizpůsobit obecné představě města, čímž se konkrétní vyobrazení odlišovala od skutečné podoby zobrazovaných měst.

V 16. století se objevují vyobrazení založená na geometrických principech, zobrazující urbanistické danosti konkrétních lokalit. Nový důraz byl kladen na pohledy axonometrické, ukazující města z leteckého pohledu. Od druhé poloviny 16. století se oba způsoby zobrazování měst – panoramatický a axonometrický pohled – tiskly společně.

Od 17. století se město na vyobrazeních stává centrálním bodem historických událostí – obléhání, bombardování, cílem útoků vojsk. Na plánech bitev se město často objevuje jen v rámcových obrysech, jako plocha, ovšem se zdůrazněním obranných struktur a opevnění. V baroku, v souvislosti s důrazem na divadelní efekty života, se stávají panoramatické pohledy zdrojem scén, rozehraných v prvním plánu obrazu. V druhé polovině 17. století se rozšířily panoramatické pohledy – městské veduty, zachycující sídla z nějakého atraktivního pohledu – z mostu, věže, nábřeží a jiné zajímavé lokality. Plány a vyobrazení měst jsou stále podrobnější a důkladnější, slouží jako orientace a informace tehdejším cestovatelům, předchůdcům dnešních turistů.

Stále větší pozornost věnovaná historii stála u zrodu plánů a pohledů „rekonstrukčních“, které měly za úkol zobrazit zaniklý vzhled míst v dobách, pro něž neexistovaly žádné historické předlohy.

V našem putování projdeme Evropou od Bosporu až po Velkou Británii a od Iberského poloostrova až po Skandinávii. Na 120 rytinách si můžeme prohlédnout na 90 měst, vyobrazených na panoramatických pohledech, plánech a "leteckých" pohledech od konce 15. do první poloviny 19. století. Nejmladší obrazy těsně předcházejí vlně prudké industrializace, která zcela proměnila vzhled převážné většiny evropských měst od druhé poloviny 19. století do dneška. S ohledem na místo, kde je výstava pořádána, byla rozšířena o několik pohledů zachycujících podobu severomoravského regionu v 19. století.

Řada vystavených rytin pochází ze známých nakladatelství a knižních děl, jakým je například Světová kronika Hanse Schedela z 15. století s prvním známým pohledem na Prahu nebo mědirytiny ze 16. století, pocházející ze známého díla Města světa od G. Brauna a F. Hogenbergera, rytiny ze 17. století od M. Meriana z knihy Theatrum Europaeum, De rebus a Carolo Gustavo gestis… S. Puffendorfa, Regni Poloniae Magnique Ducatus Lituaniae… A. Cellariuse nebo Tesaurus PhiloPoliticus D. Meissnerse, až po akvatinty, vydávané v 18. století M. Engelbrechtem, G. B. Probstem nebo J. D. Schleuenem. Podkladem jim byly kresby slavného slezského kreslíře a kartografa Fridricha Bernharda Wernera. Je třeba také vzpomenout cyklus akvatint vydaných J. Wolffem a vytvořených podle kreseb dvorního habsburského umělce Paula Deckera. Najdeme zde rytiny vydané v Paříži, Londýně, Římě a Amsterodamu, signované známými rytci a kreslíři, ale také rytiny anonymní, nesignované, bez možnosti určit přesnější původ či autorství. Zobrazená města jsou také tak rozdílná. Některá se zachovala do naší doby téměř beze změny, včetně historických budov, zobrazovaných na grafických listech. Jiná města byla zcela přestavěna a některá byla v důsledku válečných operací srovnána se zemí a znovu vystavěna. Některá zůstala malými provinčními sídly, dosud sevřenými opevněním, jiná se proměnila v obrovské aglomerace. Většina z nich je vepsána do evropské kulturní krajiny.

Výstava ze sbírek Muzea architektury ve Vratislavi, doplněna ze sbírek Ostravského muzea

Kurátoři výstavy: Beata Fekecz Tomaszewska, Tadeáš Goryczka

Patronát výstavy: Jerzy KRONHOLD – generální konzul Polské republiky v Ostravě

Instalace výstavy: Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec